SDH Pavlišov: Obec Pavlišov

Pavlišov rok 1927- nahoře kaplička, vlevo Vlčkův statek č.1, vpravo hospoda u Kaválků, dole škola

Motto: "Pátral jsem a hledal.

I ducha jsem citoval a ten mi pověděl

Byl to vznešený duch našich dějin."

A. jirásek - Skály´

Něco málo z historie naší obce....

První a také nejstarší záznam o naší obci pochází z roku 1545, kdy Jan z Pernštejna koupil za 18 450 kop pražských grošů tehdejší náchodské panství, ku kterému už tehdy přináležela i naše obec. Jak a kým byla obec v této době obydlena, není známo. Jisto je, že byla maličká a hodně chudá, cesty nebyly žádné a jednotlivé obce byly propojeny pouze stezkami, většinou vyšlapanými zvěří. Krajina byla velmi pustá, obklopena hlubokými lesy a jen malá část byla pole. Po prohře českých stavů na Bílé Hoře v roce 1620 získal náchodské panství jako válečnou odměnu Octavio Piccolomini, italský generál císaře Ferdinanda Habsburského. Roku 1651 byla vydána sbírka seznamů poddaných pro hradecký kraj, kde bylo již uvedeno v naší obci devět usedlých rodin, které byli v poddanství knížete Piccolomini. Sedláci byli pouze čtyři a to v nynějších číslech 1, 16, 17 a 26. Menším hospodářům říkali zahradníci, v naší obci byli v té době pouze dva a to v čísle 9 a 24. Pozemky při Malém Poříčí patřily k jednotlivým usedlostem, zbytek pozemků, tzv. obecní /Kostná Hora/ patřily vrchnosti. Část těchto panských pozemků, jak pole tak i lesy, byly užívány starousedlíky. Statky se ale dělit nesměly. Důvodem byly robotní povinnosti a v případě války tolik potřební koně a povozy. Tyto záznamy byly vynaty ze zemských desek /knih/ ministerstva vnitra a to z roku 1545, 1651, 1774 a 1829. Robotní seznam z roku 1777 ovšem již nevykazuje v naší obci ani jediné jméno z devíti usedlých rodin. Není známo, jestli své chalupy prodali, nebo je opustili pro nesnesitelné útrapy poddanství a nebo z důvodů náboženských. Archiv ministerstva vnitra Praha sbírka robotních seznamů z roku 1777 pro hradecký kraj uvádí, že obec už tehdy měla 27 usedlých rodin a převážná část tehdejších rodů žije na Pavlišově dodnes......

Obec Pavlišov leží na kopci vysokém asi 490 metrů, na poloviční cestě mezi Náchodem a Hronovem.Rozkládá se asi dva kilometry od severozápadu k jihovýchodu, šířka obce je v každé části rozdílná. Část obce na jihovýchodní stranu se nazývá Draha a od toho se dochovaly i přídomky dražský /např. Kubeček, Jirásek/. Severozápadní konci vsi se říká dolní konec a podle toho i přídomek dolejší /např. Habr/. Střed je městečko...

Veřejné budovy: bývalá škola - pozdější MNV, kaplička, hasičská zbrojnice

Památky: kříž u č.p. 33 /u Ryšavých/- snad na místě bývalého vojenského hřbitova, druhý u bývalé školy,

pomník padlým v první světové válce...

Pavlišov 1911- hospoda u Kaválků

Škola: za nejstarších dob vyučoval v naší obci poněkud uvědomělejší občan Matěj Dvořáček, tkadlec z č. 12. Kolem roku 1810 byla obec přiškolena k Velkému Poříčí. Od roku 1832 se vyučovalo v čísle 9 po dobu sedmi let. Prvním podučitelem byl Josef Kolísko.V roce 1869 byla u nás povolena samostatná škola a 6.října 1875 slavnostně otevřena. Učitelem byl Augustin Kaněra, po něm nastoupili Roman Poláček, Rudolf Hampl, Antonín Fořtík, Václav Cibulka, a Jan Rykr. Škola stojí na pozemku, který dříve patřil k č.1.

Kaplička : na místě nynější kapličky stávala dřevěnná socha sv. Jana Nepomuckého, postavená roku 1793. V roce 1815 byla postavena místo sochy kaplička nákladem všech občanů. Roku 1821 byl koupen také zvon a přistavěn druhý díl kapličky, malý oltář byl nahrazen větším odtud má původ i křížová cesta. Dne 15.října 2000 byla kaplička znovu vysvěcena a vnitřek celý přebudován do dnešní podoby...

Kříže : jsou v naší obci dva, jeden u č.p. 33 /u Ryšavých/ a říkalo se mu obecní. Stojí prý na místě bývalého vojenského hřbitova /snad z pruských válek z roku 1740-1763/. Druhý je v bývalé školní zahradě, byl postaven v roce 1876 nákladem Jana Martince z č.p. 1 /dnes u Vlčků/, jemuž kdysi pozemek náležel a na němž stojí i bývalá budova školy.

Místní hostinec: prvním majitelem byl František Kaválek. Při hostinci byla kovárna, proto se v dřívějších dobách říkalo "U Kovářů." Původní budova neměla sál, ten byl přistavěn až za "mladých Kaválkových". Z kovářské dílny byl udělán pokojík, který byl později přestavěn na krámek. Za Kaválkových byl hostinec v největším rozkvětu: odtud také vznikl slavný pavlišovský řízek - tedy obalovaný vepřový řízek podávaný s houskovým knedlíkem a kyselým zelím...Dnes už tento hostinec není, zůstal z něho pouze obchůdek se smíšeným zbožím Marcelky Kubečkové. Nové pohostinství stojí ve dvoře bývalého Vlčkova statku č.p. 1 a díky jeho majitelům Vlastíkovi a Katce Vlčkovým zase získalo jméno Pavlišov lesk a bývalou slávu. Na Katčinu baštu a Vlastíkovu ochotu se sjíždějí lidé i z dalekého okolí. Nesmí se zapomenout ani na jejich pracovitou maminku, paní Vlčkovou. Myslím si, že v okolí nemají konkurenci....

Pavlišov 1927 - náměstíčko u Vlachů

Pavlišov 1928 - Krapkovi, Rýdlovi

Obyvatelé: nejstarším stavením je údajně č.p. 1, tedy u Vlčků.Kdy bylo postaveno a kdy ostatní stavení, není už možné zjistit. Když byla v roce 1770 stavení číslována, šlo se od č.p. 1 po jedné straně vsi a druhou zpět. Příjmení po doškách - přídomky: častokráte se vyskytující jména /Habr, Hejzlar, Kaválek, Jirásek aj/, vynutila si mnohdy třetí jméno. Tyto lidové titulatury vznikaly nejvíce podle příbytků, tedy po doškách.

Habr - pustinský/č.52/, dolejší/č.17/, chalupecký/č.22/, polský/č.2/, hajný/č.58/, kudrnatý/č.37/, honzíkovi/č.38/, babský/č.37-později 51/, křížový/č.61/.....

Kaválek - dvorský/č.48/, javorský/č.40/, velký/č.20/, denigrovský/č.34/, ponocný/č.12/, pokladník/č.36/....

Jirásek - zápačský/č.57/, zahradský/č.24/.......

Okolní krásné vyhlídky: Za jasného počasí se na severozápadní straně nádherně a zřetelně rýsují Krkonoše se Sněžkou a Černou Horou, dále od severní strany polské Kladsko a Turov, potom k východu Ostaš a Bor. Na jižní straně Dobrošov s Jiráskovou chatou a hotelem Vyhlídkou. Nelze opomenout krásný výhled na náchodský zámek, jehož nejvyšší věžička je výškově souběžná s pavlišovskou částí zvanou Pustina /u Rýdlů/. Západní obzor lemuje Čertovina, neboli Horní Rybníky.....